Tipy na výlet

Nivnice leží jižně od Uherského Brodu, bývalého královského města. Rozprostírá se na rovině, obklopené ze tří stran mírnými návršími. Ta na jižní straně přecházejí na úbočí Bílých Karpat, s nejvyšším hřebenem Javořinou (970 m.n.m.) a na východní straně Velkým Lopeníkem (912 m.n.m.). Tato pohoří tvoří současně hranici mezi Moravou a Slovenskem. Národopisně patří Nivnice k části nazývané „Moravské Slovácko“, a tedy mezi oblasti, kde se dodnes udržují lidové zvyky a kroje.

V jižní části Bílých Karpat se můžete kochat rozsáhlými komplexy květnatých luk, které patří co do počtu rostlinných druhů k nejbohatším v Evropě. Střední část, zvaná Moravské Kopanice, Vás okouzlí pestrou mozaikou rozptýlených stavení, políček, sadů, luk, pastvin a remízků. Možná na Vás dýchne i trochu mystická atmosféra tohoto kraje, vždyť ještě nedávno tu žily vědmy, které bylinkami a zaříkáváním dokázaly přivolat lásku, ale i zlé noční můry.
Severní část Vám nabízí chodníky vedoucí majestátnými bukovými lesy nebo lázeňskou kolonádu v Luhačovicích. Po procházce Bílými Karpaty zjistíte, jak mimořádně pestrá je zdejší příroda i lidová kultura. Právě proto byla v roce 1979 vyhlášena CHKO Biele Karpaty na jejich slovenské straně a v roce 1980 CHKO Bílé Karpaty na moravské straně.

Malebná příroda, zajímavosti jednotlivých obcí a měst, tradice, pestré kroje a folklór, to vše čeká na ty, kteří se rozhodnou poznat okolí Uherského Brodu na kole.
Město Uherský Brod vydalo cykloprůvodce „Na kole Uherskobrodskem“, kde je pro vás připravena řada cyklotras a výletů. Jsou vhodné jak pro sportovce, tak i pro rodiny s dětmi.

Několik tipů…

Nejvyšším vrcholem Západních Karpat je 970 metrů vysoká Velká Javořina. Vrcholem hory prochází státní hranice České republiky se Slovenskem.
Vrcholový hřbet je holý, kryje jej horská louka, jinak je Javorina zalesněna dubovo – bukovými, bukovými a javorovo – bukovými porosty, v malé míře též její prudké svahy kryje smrková monokultura
Javořina je součástí Národní přírodní rezervace Javořina, která zahrnuje pralesový porost na vápnitém flyši severního svahu a společenstvo horské louky na vrcholu a severním svahu Velké Javořiny.
Od roku 2008 je současně na ploše 165 ha. vyloučen jakýkoliv zásah do lesního porostu.
Na vrcholu stojí charakteristická retranslační stanice, jejíž silueta vládne kraji široko daleko na obou stranách hranice.
Na slovenské straně pod vrcholem v nadmořské výšce 920 m nabízí po více jak 80 let možnost občerstvení a ubytování Holubyho chata.

Hrad Buchlov je nejvýraznější dominantou moravského Slovácka, spolu s kaplí svaté Barbory tvoří oddechové a kulturní prostředí této oblasti.

Buchlov se řadí k nejstarším hradům v České republice. Jeho počátky se datují do 1. poloviny 13. století. Význam hradu spočívá především v unikátním zachování původních architektonických prvků jednotlivé výstavby. Jde tak o jeden ze vzácných příkladů v naší architektuře. Hrad je zároveň ukázkovou ilustrací přeměny strohého gotického hradu v pohodlné renesanční panské sídlo.

Luhačovice Vás okouzlí rozmanitou architekturou, krásným okolím a všudypřítomnou zelení.

Lázeňské město leží v malebném údolí chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Okolní příroda je panensky nedotčená a otevírá svou náruč každému, kdo do Luhačovic zavítá.

Unikátní léčivé prameny činí z Luhačovic špičkové léčebné lázně v celoevropském měřítku. Nejznámějším léčivým pramenem je Vincentka. Její chuť a účinek přímo z pramene jsou nenahraditelné.

Myšlenka regulace řeky Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho tragické smrti o pět let později se tohoto smělého plánu ujal Jan Antonín Baťa. Regulace toku Moravy a výstavba kanálu měla pro firmu Baťa několik významů. Kromě realizace starého snu o propojení evropských veletoků se jednalo o přepravu lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren a tepláren v Otrokovicích a také o vybudování melioračního systému v okolí řeky Moravy.
Baťův kanál nabízí atraktivní a netradiční možnost, jak poznat kraj kolem řeky Moravy od Kroměříže až po Hodonín. Tato historická vodní cesta s třinácti funkčními plavebními komorami je v současnosti splavná od Otrokovic až k Rohatci.

Město leží východně od Uherského Hradiště v údolí řeky Olšavy mezi Vizovickými vrchy a Bílými Karpaty. Patří k nejstarším sídlům jihovýchodní Moravy a bohatá historie se odráží v řadě zajímavých památek, několik míst také připomíná Jana Amose Komenského.
Na jihu a severu historického jádra dodnes uvidíte zbytky hradeb, jediná dochovaná brána tvoří vstup do Muzea J. A. Komenského. Mezi nejcennější památky se řadí v jádru gotický kostel Mistra Jana Husa a barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie podle návrhu D. A. Martinelliho.

Hledáte tip na perfektní cyklistickou dovolenou? Pak vyzkoušejte Moravské vinařské stezky, síť cyklotras o délce 1 200 km, které vás provedou vinařskou krajinou jižní a jihovýchodní Moravy. Na výběr jsou terény rozdílných obtížností od starobylého Znojma až po slováckou metropoli Uherské Hradiště. Na trasách objevíte malebná města i vinařské vesničky s typickou sklepní architekturou, historické a přírodní památky UNESCO a také folklór a vína pohostinných moravských vinařů.

V Kunovicích na jihovýchodní Moravě sídlí muzeum, které se může pochlubit nejedním světovým unikátem.
Muzeum bylo u kunovického letiště založeno už v roce 1970 a na návštěvníky tady čeká 22 exponátů, jejichž prostřednictvím se jim představí letecká historie a výroba oblasti. Dopravní, sportovní, vojenská letadla i vrtulník si tady zájemci mohou osahat a nahlédnout i do jejich interiérů.
Expozici dále doplňuje sbírka výzbroje Československé lidové armády, munice, přístroje, nářadí a další letecké artefakty.
Muzeum je otevřeno od dubna do října a zakoupit si je tady možné drobné suvenýry.

Zoologická zahrada Zlín (též ZOO Lešná) je zoologická zahrada vzdálená asi 10 kilometrů od centra Zlína. Chová přes 200 druhů zvířat, z nichž mezi atraktivní patří např. sloni afričtí nebo nosorožci. Zvláštností ZOO je také přímý vstup návštěvníků do expozice pštrosů emu a klokanů. Součástí areálu je botanická zahrada, jejíž nejnovější expozicí je tropická hala Yucatán.

Je nejvyšším vrcholem Lopenické hornatiny Bílých Karpat a třetím nejvyšším vrcholem celého pohoří. Masiv Velkého Lopeníka je zalesněný, jen místy jsou paloučky a pastviny, na vrcholu jsou louky a paseky. Z Velkého Lopeníka a rozhledny na vrcholu je kruhový výhled na Slovensko i na Moravskou stranu.

ROZHLEDNA NA VELKÉM LOPENÍKU
Rozhledna stojí na nejvyšším kopci (911 m), hned vedle česko-slovenského hraničního patníku. Dřevěná hranolovitá věž zakončená asymerickou střechou je postavena z dubových trámů na bytelné kamenné podezdívce, má 22 m a vede na ni 101 schodů. Byla slavnostně otevřena 16. července 2005. Během letní turistické sezony je přístupná veřejnosti.

Na vrchol Velkého Lopeníku vedou čtyři výstupové trasy:

1. Nejfrekventovanější je cesta ze sousedního Mikulčina vrchu po zelené, který patří ke známým a vyhledávaným rekreačním lokalitám. Jde o nenáročný pochod, délka 5 km. Většinou se jde lesem, pouze při překonávání Lopenického sedla se objevuje otevřený terén s pastvinami a výhledy.
2. Také frekventovaný, avšak poněkud náročnější je výstup po žluté a zelené od chaty Lopeník ve stejnojmenné obci na severním úpatí hory, kde lze dobře zaparkovat. Délka 4 km.
3. Nejméně používaný výstup na Lopeník vede od západu po zelené z Bošácké doliny, která je komunikačně nejhůře dostupná a chybí v ní turistické zázemí v podobě chaty či hospody. Délka 4 km.
4. Pokud byste chtěli k rozhledně na Lopeníku vystoupit nejhezčí cestou, pak vyrazte po modré značce z Nové Bošáce, která je v širokém okolí proslulá vynikající slivovicí. Délka 5,5 km.

Památník Velké Moravy ve Starém Městě v poloze „Na Valách“ byl vybudován nad základy hřbitovního kostela z 9. století objeveného archeologem Vilémem Hrubým roku 1949. Církevní stavbu obklopovalo ve velkomoravském období rozsáhlé pohřebiště. Pohřbeni zde byli jak příslušníci velkomoravské nobility s bohatou výbavou se zbraněmi a šperky, tak i lidé chudí, zemědělci a řemeslníci. Doposud zde bylo prozkoumáno přes 2000 hrobů, což z pohřebiště „Na Valách“ činí nejrozsáhlejší nekropoli Velké Moravy. Některé z hrobů v blízkosti základů někdejšího kostela jsou zachovány na původních místech.

Na severním okraji Uherského Brodu můžete navštívit Hvězdárnu a planetárium, celoročně nabízející řadu poutavých pořadů pro veřejnost, školy i menší děti. Romantikou dýchají večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy. V pozorovatelnách jsou nainstalovány velké dalekohledy, které umožňují jedinečný zážitek z pozorování noční i denní oblohy. Prohlídky pro veřejnost vedou odborní demonstrátoři, kteří vám nejen ukáží nespočetné krásy, které lze v aktuálním ročním období na obloze pozorovat, ale také osvětlí mnohé taje vesmíru kolem nás.
Délka prohlídky se odvíjí od zájmu návštěvníků a je omezena pouze koncem otevírací doby a počasím.